Jiná psaná díla

Soutěž: Setkání s literární postavou

11. září 2013 v 22:07 | Scissors

Protože se mi velice zalíbilo téma soutěže zde na Blogu.cz, ve vteřině jsem se rozhodla se také zapojit! Takovou příležitost jsem si přeci jako čtenářka a pisatelka fanfiction nemohla nechat ujít, no ne? Touto kraťoučkou povídkou bych Vás tedy chtěla pozdravit, mí milí dávní čtenáři! :)

Postava: Remus Lupin ze série knih o Harrym Potterovi (J.K.Rowlingová)
Počet znaků: 1799 (včetně mezer)

***


Ještě než jsem se vůbec přiměla otevřít oči, věděla jsem, že se nalézám někde, kde nemám co pohledávat. Do zad mě tlačilo cosi oblého, pod dlaněmi jsem cítila vlhkost spadaného listí a tělem mi prostupoval chlad. Namáhavě jsem rozevřela oční víčka a zjistila, že muselo být jen krátce po rozbřesku. Trochu jsem natočila hlavu do strany a zahýbala prsty, když tu...
Bolest, kterou jsem pocítila, mi vyrazila dech. Neubránila jsem se zasténání. Očima jsem se v panice snažila zaměřit na rameno, jež se jevilo být centrem mých muk. Hned jsem spatřila roztrženou bundu, skrze níž prosakovala rudá krev. Zamrkala jsem a odvrátila zrak.
Co se mi to stalo? Kde to jsem? Jak jsem se sem dostala? Otázky se na mne hrnuly ze všech stran, odpovědi však jako by se schovávaly za mohutnými kmeny a odtud se sprostě vysmívaly mé nevědomosti. I paměť mne zrazovala. Nemohla jsem v ní najít jedinou nápovědu, vodítko, zkrátka nic. Všechny mé vzpomínky jako by obestírala mlha. Byly na svých místech a přitom jsem se jich nemohla dotknout, protože jsem nebyla schopná je správně uchopit. Bylo to k zbláznění!
Náhle jsem uslyšela zapraskání. Ztuhla jsem a zaposlouchala se. Stálo mě to zbytky sil, nic už se však neozvalo. Klamaly mne snad smysly? Ne! Další zapraskání a tentokrát i tichý vzlyk. Natočila jsem hlavu a zamžourala na mužskou postavu. Jindy by mne velmi vyděsilo, že na sobě cizinec neměl nic než šrámy a podlitiny, ale v mém stavu to bylo to poslední, co mne trápilo.
Zničehonic padl na kolena. Omámeně jsem sledovala listí, které svým pohybem zvířil. Jeho tvář se mi postupně rozpíjela, avšak napadlo mne, že přesně takhle jsem si vždy představovala tvář Remuse Lupina.
"Tohle jsem nechtěl, tohle jsem vážně nechtěl," opakoval jako mantru stále dokola. Víc už jsem však nezaslechla. Pozbyla jsem vědomí...

Jiná psaná díla

29. července 2010 v 22:44 | Scissors
MVT
... které nemají co do činění s nikým jiným, než-li se mnou ...

Poe
... překlad: pokusy o nějaké ty rýmy ...

Témata
... výběr toho, k čemu jsem se zkrátka musela vyjádřit ...
 
 

Reklama