Velká tvrzení - kapitola 5.

24. září 2010 v 18:11 | Scissors |  Velká tvrzení povídka
A jsem tu s pátou kapitolou, v níž si hlavní roli zahraje Sirius. Možná mi vytknete, že neovládal magii, která je v následujících řádcích zmíněná, ale kdo to může vědět? Vycházím zkrátka z toho, že je to Black a ať svou rodinu nenáviděl jakkoliv, v raném věku se jí nijak zvlášť vzpírat nemohl. (Představte si Tichošlápka jako třeba devítileté dítě, jak se nad ním sklání Walburga Blacková. I odvaha přeci má své meze a zvlášť v tak relativně mladém věku, k němuž bych se mohla vyjádřit citátem. "Děti a psi hned poznají, kdo je má rád." Proto bych řekla, že tehdy se mladý Sirius spíš zabýval tím, proč se k němu jeho maminka nechovala tak jako ostatní maminky ke svým dětem. V něčem se zárodek jeho nesnášenlivosti musel objevit už, když byl malý.  V devíti letech se určitě ještě nezabýval mudly. Maximálně si mohl myslet, že věci, které o nich jeho rodiče říkali, byly ošklivé. No, mohla bych tu o něm rozjímat donekonečna.) Měl by tedy mít nějaké to nekalé vzdělání, ne? Moc se těším na vaše ohlasy a doufám, že se vám bude kapitola Trochu neobvyklé kouzlo líbit. :)


Trochu neobvyklé kouzlo
Kapitola 5.

Tak jak Asteria řekla, tak se i událo. Dny plynuly jako voda a ona byla stále v tom samém pokoji. Zavřená přemítala o tom, že se stala jejich vězněm. Většinu času zde trávila sama jen se svými myšlenkami. Každé odpoledne ji však poctili svou návštěvou Black s Potterem. Někdy přišli společně, jindy se střídali. Bylo jí to jedno. Od jejich poslední rozmluvy s nimi již nepromluvila k tématu, kvůli kterému za ní chodili. Jediné, co z ní během svých monologů dostali, byla nějaká peprná poznámka adresována jim přímo na tělo nebo zcela bezvýznamné věty o počasí a podobných věcech. Dále se v jejím pokoji párkrát za den mihla paní Weasleyová, která jí přinesla něco k snědku, ovšem s tou toho moc nenamluvila. Vždy jen slušně poděkovala a věnovala jí menší úsměv, který jí paní Weasleyová trochu roztěkaně opětovala.
Pokud správně počítala, byla zde již deset dní. Včera a i předevčírem se zde stavil Black, a tak předpokládala, že dnes přijde Potter. Ovšem když se odpoledne rozevřely dveře, stál v nich znovu Black. Nijak to nekomentovala, jen dál tiše seděla na posteli v tureckém sedu, jak to mívala ve zvyku, když dostala od maminky domácí vězení za to, že nesplnila nějaký jí zadaný úkol.
Blackovi to dnes slušelo tak jako vždycky. Pomalu ho začínala podezřívat z toho, že jí to dělal schválně. Jakoby ji měl jeho šarm donutit vyzradit vše, na co by byl pomyslel. Musela ale uznat, že kdyby měla jen kapku alkoholu v krvi, nejspíš by se mu to i podařilo.
Nijak ji neoslovil, když se dle svého zvyku posadil na stůl tak, že měl nohy na přistavené židli. Takhle vešel do místnosti pokaždé, ovšem teď bylo něco jinak. Chvíli si ji měřil pohledem stejně jako ona jeho, pak si povzdechnul a rukou zabloudil do kapsy kalhot, z níž vytáhl svou hůlku. Lehkovážně si s ní začal pohrávat mezi prsty a zdálo se, že se na nic jiného nesoustředí. I očima sledoval ten kus dřeva ve své ruce.
Bedlivě ho pozorovala. Věděla, že jednou dojde na použití magie, ale podvědomě doufala, že by se tomu snad dalo nějak vyhnout. Horlivě přemýšlela nad tím, co za kouzlo na ni má v plánu použít. Přála si, aby se konečně vzdal a vymazal jí paměť. To byla totiž ta nejpřívětivější ale zároveň nejméně pravděpodobná varianta. Sám přece řekl, že dokud nebude vědět, co má společného se Smrtijedy, paměť jí nevymaže. Jak proklínala svůj až přílišný realismus, který jí brával její touhy a naděje.
Jako druhá možnost ji napadal nitrozpyt. Jen při té myšlence se musela nevědomky otřást. Sice ve svém zaměstnání prodělala základní výcvik nitrobrany, ale tu už nepoužívala tak dlouho! Nikdo se jí nikdy nechtěl dostat do hlavy kvůli jejím výzkumům a i kdyby, spoléhala se na svou hůlku. Jenže tu právě teď k dispozici neměla. Vlastně ani nevěděla, kde jí byl konec. Z jejích chaotických myšlenek ji vytrhl až jeho hlas.
"Víš, nutíš mě udělat věc, kterou jsem nikdy dělat nechtěl," řekl, aniž by odtrhl pohled od své hůlky. Zněl přitom tak podivně. Zdálo se jí, jako by v jeho hlase zaslechla stopy smutku a odporu zároveň.
Snažila se, aby byl její hlas pevný a sebevědomý, ale nepodařilo se jí to. Ani nedokázala mluvit nahlas. Ze rtů jí vyšla jen tichá vyděšená věta, která vyzněla spíš jako prosba. "Tak to nedělej."
Ani si neuvědomila, že to bylo poprvé od prvního dne stráveného tady, co promluvila jinak než neutrálně, nezaujatě nebo rozčíleně. Došlo jí to, až když po ní Black střelil překvapeným pohledem. Musela vypadat směšně, jak tak bezmocně seděla na posteli a pozorně sledovala hůlku v Blackových rukách.
Nastalo dlouhé tíživé ticho, které k překvapení obou prolomila opět ona. Tentokrát se ale sebrala a mluvila o něco málo hlasitěji.
"Nevěřím, že by vám tu Brumbál povoloval užívání zakázaných kleteb, ale takový nitrozpyt pro vaše účely jistě ano," sdělila mu své někdejší úvahy.
Sirius Black na to nijak nereagoval, jen ji dál probodával pohledem, který ji jako už několikrát nedovoloval se podívat jiným směrem. Brala to jako tiché přitakání nebo dokonce souhlas.
"Podívej se, pro koho pracuješ," pokračovala znovu o něco tišeji. "Vždyť tohle je v jistém ohledu mnohem horší, než co dělá Pán zla. Ten si alespoň na nic nehraje. Neschovává se za maskou starého hodného dědečka."
Black chtěl nejdříve něco říct, ale nakonec zůstal jen dál sedět a mlčel. Už si ani nehrál se svou hůlkou. Tu teď jen třímal v prstech a svou pozornost věnoval jen slovům dívky naproti sobě. Na obličeji se mu ustálila nic neříkající maska.
"Já vím, co si teď myslíš," povzdechla si a sklopila pohled k zemi. "Říkáš si, že Brumbál se nedá porovnávat se samotným Ty-víš-kým. Vždyť on nezabíjí. Jenže podívej se, co po svých stoupencích žádá za to, že to nedělá. Nutí vás dělat věci, které dělat nechcete. Kdo ví, jak daleko s tím zajde. Dnes po tobě nechce nic zvlášť závažného, ale zítra to může být něco mnohem horšího."
Black si trochu odfrkl. "Posloucháš se vůbec? Ty tu podporuješ Voldemorta."
Při zaznění toho jména se trochu otřásla. Nikdy nikoho neslyšela vyřknout to jméno nahlas. Hned se ale zmátořila. Pokrčila rameny a znovu na Blacka pohlédla. "Tak to udělej. Určitě už mě chceš mít z krku. Sedím tu bez hůlky a prakticky se nemůžu bránit."
Opět zavládlo místností to zlověstné ticho.
"Do toho," pobízela ho horlivě. "Moje mysl je snadná kořist."
Viděla, jak ji Black bedlivě pozoruje a přestože navenek nedával nic znát, věděla, že v duchu váhá. Rozhodla se tedy naposledy vsadit na stejnou kartu.
"Udělej to a Brumbál bude alespoň vědět, že to pro něj uděláš i podruhé, potřetí, počtvrté," pravila a vyčkávala na jeho reakci. Nic se však nedělo. Black ji jen dál propaloval očima. Nakonec vstal a pomalu přešel k ní. Je poměrně vysoký, uvědomila si, když se skláněl k její tváři. Instinktivně zatajila dech, když jí došlo, že takhle blízko jí ještě nikdy nebyl.
"Právě se chováš úplně stejně jako on," řekl pomalu a jen se usmál tomu, jak na jeho blízkost oslovená reaguje. "Manipuluješ mnou, aby sis zachránila kůži. To je poněkud zmijozelské."
Trvalo jí hodnou chvíli, než pobrala ztracený dech k tomu, aby mohla promluvit. Přesto její slova zněla značně přiškrceně. "Užití nitrozpytu zmijozelské není?"
Jen se tomu tlumeně zasmál, ale svou pozici nezměnil. "Také proto na tebe nitrozpyt nepoužiju."
Aniž by si uvědomila, co říká, zeptala se: "A jakou taktiku na mě hodláš použít?"
Tentokrát se na ni usmál křivým úsměvem a elegantním pohybem ruky jí zastrčil pramen hnědých vlasů za ucho. Stále nic neříkala, jen byla neuvěřitelně nervózní. Když ji pak uchopil levou ruku a svými prsty ji kreslil kroužky po jejím předloktí a na okamžik k němu střelil pohledem, ani nedutala.
"S budoucími Smrtijedkami si zásadně nic nezačínám," prohlásil kouzelným tónem, jakmile se jí znovu zadíval do modrých očí. Na tuhle větu také nijak nezareagovala.
V následující minutě pustil její ruku, napřímil se a přešel ke dveřím, kde se na ni naposledy otočil a znovu se usmál. "Tak zase zítra." A s tím pokoj i s očarovanou Asterií Navyovou opustil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka "Velká tvrzení" ?

Ano, určitě.
Celkem.
Ne, nelíbí se mi.

Komentáře

1 Eliota | Web | 24. září 2010 v 19:53 | Reagovat

A já už čekala, že jí políbí! :D Bylo to moc pěkné. Myslím si ale, že těmi řečmi podpořila Siriovu teorii, že je smrtijedka.
Už se těším na další!

2 Luth :-) | E-mail | 25. září 2010 v 15:56 | Reagovat

Zdar Génie!
Přirovnávat Brumbála k Voldemortovi? Excelentí nápad - to mě fakt dostalo. 4lověk si alespoň uvědomí, že Voldý byl sice hajzl, ale Brumbál si tak moc hrál na svatouška, až z toho zhajzlovatěl taky.
A co to tam ten Sirius vyvádí? Takovéhle flirtování :-D Ještě se nám to tu spáruje na Asterius(Asteria
+ Sirius) :-D
Rychle další, než zase započnou abstinenšní příznaky... :-D
PS: Neříkala si náhodou něco o tom, že se další kapitolka objeví o víkendu? Já jenom, že pátek se za víkend nepovažuje, takže by to chtělo dostát slibu :-D

3 Scissors | Web | 25. září 2010 v 16:28 | Reagovat

[1]: Kdepak polibky... Na ty je ještě brzo. :-D Ale s těmi řečmi máš naprostou pravdu. ;-) Děkuji za pěkný komentář. :-)
[2]: Zdar chemii! :-D Na Brumbála mám negativní názor, takže z něho prostě "hodného dědečka" dělat nebudu. Za to se jeho případným fanouškům omlouvám. A Asterius... Tím si mě rozesmála. Zní to jako nějaký asteroid. :-D Díky ti, má závislačko. ;-)
Ps./ Mluvila jsem o pátku nebo o víkendu, ale neboj. 8-) Další kapitola bude brzo, za což můžeš poděkovat sobě a i těm ostatním, co mi sem píší komentáře. Všichni mi tímhle děláte obrovskou radost, takže vám paří velké DÍK! :-)

4 Steeple | Web | 26. září 2010 v 20:59 | Reagovat

Ahoj, ohodnotila bys mi web?? Díky =)

5 Luth :-) | E-mail | 27. září 2010 v 15:22 | Reagovat

Brzo? Áááá... jak já tahle neurčitá označení nesnáším!
Člověka, co jednou definuje časové rozhraní pojmů jako brzy, chvíle atd, by měli z fleku nominovat na Nobelovku :D

6 Scissors | Web | 27. září 2010 v 16:12 | Reagovat

[5]: Doufám, že se nikdo takový nenarodil a ani nenarodí. Co bych vám pak měla psát v odpovědi? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama