Vrať se! (45)

17. listopadu 2007 v 15:59 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Tak a teď - podle mě - opravdu napínavá povídka! Schválně jsem ji takhle rozřízla na dvě části a to jsem v ní chtěla pokračovat, ale přece vás musím pořádně napínat! :D Ještě by vás to přestalo bavit! To nemůžu roskovat! :)
Ps./ Píseň je od skupiny Apocalyptica. Myslím, že se k tomu vážně hodí! :)

"Saro!" křičel ze spaní Grissom a probudil se. Otřel si pot z čela a šel se napít vody. Od té doby, kdy od něj Sara odešla mu bylo strašně. Pořád na ni musel myslet a přehrával si ty krásné chvíle, které spolu prožili. Byly to krásné chvíle.....moc krásné....přímo nádherné.... Zažil s ní šťastné chvíle ale i ty nešťastné. Prožili toho spolu již mnoho... Takhle to má skončit? To je vše? A proč to vlastně skončilo? Těchto otázek se děsil, ale nejen on. Na druhé straně Vegas si tytéž otázky kladla Sara. Nejraději by byla s ním a netrápila se těmi otázkami. Nepřemýšlela by o odpovědích. "Kéž by se vrátila...." povzdechl si Gil a díval se z okna na měsíc. Byl úplněk. Jeho stříbrné paprsky dopadaly na osvícené město, ale nebyly příliš patrné.
Ta noc byla jasná ale jejich myšlenky ne. "Ráno moudřejší večera..." řekl si v duchu Grissom a opět ulehl ke spánku. Jenže stejně jako Sara nemohl usnout. Stejné myšlenky, stejné problémy, stejné city... Není to zvláštní? Jsou si tak podobní a zároveň tak odlišní... Tohle přece nemůže tak skončit....musí s tím něco udělat, ale co? Co mají dělat? Vrátit se k sobě? Gil by to nejraději udělal, ale.... Sara by se trápila, takhle je to lepší... Možná po nějaké době, za nějaký čas, za měsíc nebo až za rok. On si na ni počká. Ale co ona? Vyjde mu vstříc a nebo si najde někoho nového? Opět si kladl spoustu otázek bez odpovědí. Copak to nikdy neskončí? Budou se takhle trápit navždy? Ne, všechno jednou končí, štěstí....utrpení, ale i vztahy...možná i láska, ale ta nevyprchá, zůstanou alespoň vzpomínky...krásné vzpomínky... Oni chtějí ale víc.... Chtějí vzpomínat spolu! Půjde to?
Ráno -
Sara to doma nevydržela, musela pryč... Nejlépe ze sebe to všechno dostat. Vzala Sandy a běžela s ní do parku. Běžela a běžela až se zastavila před dřevěnou lavičkou. Sedla si na ni a dívala se na prázdné místo vedle sebe. Ano, tady si s Gilem sedávali a povídali si o těch nejkrásnějších, ale i těch nejhorších věcech. O těch důležitých, ale i legračních....o těch nejšťastnějších ale i o těch nejsmutnějších... Zkrátka tady si povídali o všem... Saře začínala stékat nezbedná slza z pravého oka. Rychle ji otřela, zvedla se a běžela dál a dál a pořád dál. Nezastavila se, aby si odpočinula, prostě jenom běžela. Nezpomalovala, jenom zrychlovala. Sandy už jí nestačila a tak se zastavila. Sara až teď doběhla, protože byla na konci parku a do ulic nechtěla. Když volala Sandy, nenašla ji. Hledala ji všude, ale ona nikde. Prošla celý park, ale Sandy nikde. Vrátila se tedy domů, jestli tam třeba na ni nečeká, ale nebyla tam. Rychle popadla telefon a volala do útulků. Už takhle obvolala asi tři místní útulky. Nikde nic. Tu jí napadl šílený nápad. Nemohla být u Gila? Ani se neumyla, nepřevlékla zpocené tričko a už seděla v autě. Volala Gilovi, ale asi měl vypnutý telefon. Byla dopravní špička. Rozhodla se tedy jet oklikou, kde zřejmě kolona nebude. Měla pravdu, jenže...ty cesty byly špatné. Byly to cesty, které vedly mezi pouští a okrajními domky Vegas. Ty cesty byly vratké a nebezpečné, protože mezi silnicí a tou pouští byl příkop. Hluboký příkop. Saře najednou zazvonil telefon, lekla se tak, že stočila volant přímo do toho příkopu. Její auto se hnalo plnou rychlostí naproti stromu. Snažila se vyskočit z vozu, ale nešlo to. Zasekl se jí bezpečnostní pás! Ta chvíle, kdy se řítila přímo naproti tomu stromu, se zdála být dlouhá, přitom to bylo úplně naopak. Chvíle strachu a vzpomínek. Jakoby jí před očima proběhl celý život. Celý život ve jedné vteřině. Ozvala se rána. Auto bylo jako malá pikslička a uvnitř ní Sara. Byla v bezvědomí a telefon neustále zvonil. To ji ale neprobralo. Naštěstí se právě tam nahoře procházel mladík a rychle volal sanitu. Jindy tak opuštěný kraj a dnes....hasiči, policie, sanity i helikoptéry. Na silnici davy zvědavců a teď přijela i kriminálka. Ano, byl to tým z noční směny... Cath, Warrick, Nick, Greg a včele všech Gil se Sandy, která přiběhla k němu do bytu... Jenom Saře se nemohli dovolat. Hned jak spatřili to auto, řekli si: "Není to auto Sary?" Všichni se zděsili, ale nejvíce Grissom. Rychle se rozeběhli, v autě spatřili zaklíněnou Saru. Gil ztuhnul, stál tam a díval se na kouřící auto a kolem něj plno hasičů snažíc se Saru vytáhnout. Jenže se to ne a ne podařit. Přešel k nejbližšímu autu a opřel se o něj. Jednou rukou hladil Sandy a v druhé držel vodítko. Sara je pořád zaklíněná v tom autě, pořád tam je uvězněná, nic se nemění. "Jestli ji do pěti minut nevytáhnou, hrozí vykrvácení!" ozval se hlas jednoho ze zdravotníků, dohlížejícího hned na druhé straně té /piksly/, co lehce připomínala auto. Nick si stoupnul ke Gilovi. "Grissy, tohle nevypadá moc dobře." opatrně mu řekl. Gil jenom přikývl, ale pořád si zachoval svou kamennou tvář. Všichni z jeho týmu byli zdrceni včetně něho. Dokonce i Cath mrzelo, jak se k ní v poslední době chovala. Všichni ztráceli naději, všichni si říkali: "Ona zemře... Nemá šanci... Tohle nemůže zvládnout, i když je to silná holka." Catherine přistoupila ke Grissomovi a objala ho. Na jejím rameni se Gilovi z očí začaly chrlit slzy. Catherine taky a všem kolem, kdo ji znali taky. Poprvé viděli Grisse brečet....poprvé si nezachoval tu kamennou tvář, která říkala: "Je mi to jedno..." ....poprvé se choval, jako citlivý člověk...
-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-!Pokračování příště!-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje Las Vegas povídky?

Ano
Ujdou
Ne

Komentáře

1 Danina | Web | 17. listopadu 2007 v 16:26 | Reagovat

no tééééééda, to bylo skvělý. Doufám, že to Sara přežije. A Gil...teda jako naprosto skvělý.

2 Nnika | E-mail | 17. listopadu 2007 v 16:30 | Reagovat

Tohle je napínavá povídka,nemůžu se dočkat pokračování.

PS:nemohla bys mi tuhle nádhernou písni poslat?jestli ji máš

3 Nnika | E-mail | 17. listopadu 2007 v 16:31 | Reagovat

nebo kde bych ji mohla aspoň najít?

4 Scissors (majitelka) | Web | 17. listopadu 2007 v 16:48 | Reagovat

Nnika: Doporučuji ti stránky  http://mp3s.nadruhou.net/  tam si to najdi a stáhni! :) A kdybys to nechtěla stahovat, ale jenom poslouchat na netu, tak jenom klikni na tenhle přehrávaček, z kterýho to tu hraje... :)

Jinak promiň, ale já ten song nemůžu najít! :D

5 svata.sanders | 17. listopadu 2007 v 17:03 | Reagovat

týjo tak to je síla ,k pokráčku to snad nevydržim

6 Anysssek | Web | 17. listopadu 2007 v 19:15 | Reagovat

ty válíš, doufám, že Sára přežije...........................momentálně mam happyendovou náladu:o)))

7 Nnika | E-mail | 17. listopadu 2007 v 19:49 | Reagovat

Tak dík.Jdu si ji najít.

8 Cleare | 18. listopadu 2007 v 0:02 | Reagovat

kdy bude pokráčko??? já ty povídky uplně žeru....

9 Klaka | 10. března 2008 v 18:10 | Reagovat

Páni!To j úžasná povídka.Doufám, že dpbře dopadne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama