Žádné sny, ale realita (30)

12. října 2007 v 21:47 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Dramatické pokračování minulé povídky! Sama sem při tom málem brečela! Připravte si kapesníčky... :'(

Sara nemohla tu noc po směně usnout. Nemohla spát. Byly asi 3 hodiny ráno. Tedy těsně po směně. Jenže jí to nedalo. Bála se usnout. Bála se všeho, co by mohly její sny vyvolat. Nechtěla snít o smrti, krvi a neštěstí. Chtěla se pořádně vyspat. Zkoušela to, ale vždy se probudila s husí kůží a celá mokrá potem. Bála se, jenže pomalu nechápala čeho. Bála se usnout, protože se bojí o Gila? Nebo snad proto, že by se opět probudila s křikem? Ano, byla to ta první možnost. Nemohla spát. Vstala a rozjela se k Lucy a Gilovi. Netušila, proč to dělá, ale musela tam jet. Sandy nechala doma. Jakoby tušila, že se něco zlého stane. Oblékla si džíny, pruhované šedo-černé tričko a přes to khaki mikinu s kapucou. Vzala si svou služební zbraň ze zásuvky u postele a klíčky od auta. Rozeběhla se po schodech. Srdce jí bušilo jako o závod. Nevěděla proč tak letí, ale jakoby jí něco tam uvnitř říkalo: "Honem, honem, nebo bude pozdě." Ale na co bude pozdě? Na co? Odpovědi se nedočkala. Rychle tedy nasedla do svého auta a rozjela se ke Gilovi a Lucy. Když zaparkovala před jejich domem, uviděla pootevřené dveře domu. Vytáhla si svou zbraň a pomalu vešla dovnitř. Dole bylo čisto. Rozhodla se tedy pomalu jít podívat nahoru. Plížila se po schodech, náhle uslyšela výkřik. Rozeběhla se za ním. Na Gila mířil jakýsi muž v černé mikině pistolí. Vypadal klidně a jistě. Sara mezi něj a Gila náhle skočila. Tu se ozval výstřel a hned za ním druhý. Sara padla na kolena chytla se za břicho a cítila vlhkost na svých rukách. Podívala se na ně a uviděla krev. Gil jí hned chytl, aby nespadla moc tvrdě a pevně jí držel. Náhle cítil to pouto, které ho a Saro spojovalo. Byla to láska, čistá, krásná láska. Ne! Nechce o ni přijít! "Saro, vydrž, to bude dobrý." utišoval jí sám v panice. Lucy ho jenom sledovala. "Volej sanitku Lucy! Sanitku." křičel na ní Gil. Lucy popadla telefon a zavolala doktory. Jenže pak jí došlo, co se to s Gilem dělo. Pozorovala ho a začala jí stékat slza z oka. Najednou si to uvědomila, už ji nemiluje a ona bez něj nemůže žít. Přešla ke stolku a vytáhla svou zbraň. Zastřelila se. Gil jenom uslyšel výstřel a otočil se na ní. Lucy ležela na zemi, byla mrtvá. On ale nemohl odejít od Sary. Držel jí pevně a utišoval jí. Ta se mu dívala do očí a řekla: "Promiň, odpusť mi to. Já nechtěla… Nikdy jsem ti to neměla říkat…" rozplakala se. "To neříkej, ty za to nemůžeš. Nemluv Saro, nemluv. Neboj, já tě nenechám umřít! Ne, tebe ne!" Sara tam ležela a pomalu se jí začínali zavírat víčka. "Saro NE! SARO…. SARO… SÁÁÁÁÁROOOO….." Sara upadla do bezvědomí. Naštěstí již jeli doktoři i s nosítky. Vzali ji hned do nemocnice. Gil byl celý od krve. Když Saru odvezli. Otočil hlavu na ležící tělo Lucy. Přešel k ní. Pohladil jí po vlasech a rozeběhl se za Sarou. Jel s ní v sanitce. Hleděl na ní a v duchu si říkal: "Co všechno se muselo stát, abych si uvědomil, že tě miluji… Odpusť ty mně, ne já tobě!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MacS | E-mail | Web | 13. října 2007 v 8:32 | Reagovat

Wow.....teda jednu chvíli jsem se docela bála.....je mi docela líto Lucy.....byla mi celkem sympatická........a GSR super......moc se ti to povedlo:-)

2 Anysssek | Web | 13. října 2007 v 16:57 | Reagovat

Tééééééééééda tobě se to povedlo zamotat a rozmotat:)))........Lucy mi bude trišku chybět, ale GSR to napravý:)))

3 diego | 13. října 2007 v 19:54 | Reagovat

fakt skvelý málem sem u toho i brečel moc se ti to povedlo asi nejlepší povídka ze všech!!! Ikdyž lucy mi připadla sympatická:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama