Rozloučení (28)

12. října 2007 v 14:15 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Další povídečka a napínavá! Teda jak pro koho ... :)

Uplynul čas, kdy se měla Sara spakovat a odejít do Kalifornie a nebyla z toho zrovna nadšená. Celý ten týden se ale její chování k Ecklimu nezměnilo.
Pořád si říkala: "Mám svou hrdost, mám svou hrdost…." Už zbývala poslední hodina do konce její poslední směny v Las Vegas ba dokonce i v Nevadě. Byla sama zavřená v již vyklizené kanceláři a dívala se na dveře do její kanceláře. Jakoby čekala na něčí příchod snad dokonce i Eckliho příchod. Minuty plynuly jako voda. Zbývalo už jenom 30 minut a ona pořád seděla a seděla a hleděla na dveře. Najednou spatřila celý svůj tým. Včetně Grissoma. Včele všech vystoupila Lucy: "Ahoj Sarí, tak poslední směna. To chce pořádnou rozlučku." Sara se na ní jenom smutně až zklamaně podívala, ale po chvíli nahodila vynucený úsměv, jako že jí to těší. Vstala, přešla k nim a uviděla červené víno v rukách Nicka. Jenom se na něj podívala a řekla: "Nicku! Jsme ve službě!" a usmála se. Na to se Nick podíval na Gila a jenom řekl: "Tohle je poslední směna s tebou! Kašleme na to, že jsme ve službě." Gil překvapivě přikývl. Takhle se bavili a slavili celý zbytek směny. Tu najednou zbývalo už jenom 5 minut. Sara se podívala na hodinky, které měla na ruce a povzdechla. "Myslím, že už bychom jsme se měli opravdu loučit." řekla se smutným pohledem. "Nenávidím loučení…" objevila se jí najednou slza v oku. Nejprve přešla k Warrickovi a objala ho. Potom přišel na řadu Nick. Pousmála se na něj a též ho objala. Takhle obešla celý tým. Už zbývala jenom Lucy a Gil. Přešla k Lucy a řekla: "Bude se mi stýskat!" a pevně jí objala. A nakonec Gil. Pomalu k němu přešla a podala mu ruku. "Jsi fajn šéf. Tak takový zůstaň." Nejraději by ho taky objala, ale bála se. Snad čekala a doufala, že jí obejme on. Ale on tam jenom stál a díval se na ní. Saru trošku bodlo u srdce, ale odstoupila od něj a řekla: "Po vás všech se mi bude stýskat! Jste mí nejlepší přátelé a tak to zůstane navždy! Vždycky budete mít u mě v srdci své místečko." teď už Sara opravdu brečela. Podívala se na hodinky a odcházela. Před zatáčkou se ještě naposledy otočila a viděla, jak Lucy brečí. Pak jen sklopila hlavu a odešla. Naposledy procházela chodbou a naposledy se dívala na jejich laboranty. Všechno jednou končí, ale teď? Pořád si myslela, jak jí tu občas štvali, ale najednou jí začal chybět i Eckli. Když byla v garážích. Uslyšela zrychlené kroky. Otočila se a spatřila Gila. Viděla, jak k ní jde. Z toho překvapení jí spadla taška, kterou měla v ruce. Divila se, že zrovna on…on tam stojí…
Ale neskrývala radost a smutek, co na ní právě dolehly. Gil se zastavil a díval se na ní. Ona to nevydržela a přeběhla k němu. Až asi po minutce jí došlo, co dělá, ale…. nelitovala toho. Objala ho a to tak pevně, že na to nikdy ani jeden z nich nezapomene. "Budeš mi chybět." řekl jí po chvíli Gil. "Ty mi už teď chybíš!" šeptla po něm Sara. Potom se pustili a ona nasedla do svého auta. Když ho viděla naposledy, vhrkly jí do očí slzy. Byla šťastná a zároveň nešťastná. Co teď? Nic… jela dál a dál… Rovnou z práce jela do Kalifornie…
Jela po dálnici a už jí zbýval jen kilometr do opuštění Las Vegas. Když tu ji zastavilo policejní auto. Divila se, neudělala žádný přestupek, ale zastavila. Přiběhl k ní Eckli a řekl: "Sidleová, nikam nejezděte! Potřebujeme vás tady!" "Cože? Eckli?" "Ano, přišel za mnou celý tým a řekl, že všichni dají výpověď, jestli vás tu nenechám!" "Grissom taky?" "Včetně Grissoma." Sara najednou byla jako v sedmém nebi a řekla: "To je ten nejlepší přestupek, co jsem kdy udělala!" a pousmála se. "Co?!" nechápal Eckli. Sara ho ale nevnímala a vracela se na velitelství. Když na něj dojela, už byli všichni v garáži. Jako by ji čekali. Sara vystoupila z vozu a řekla: "Mě se nezbavíte!" "My taky nechceme…" promluvil za všechny Greg…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danina | Web | 12. října 2007 v 14:34 | Reagovat

Tak to jsem si teda oddechla. Vážně, ale úplně vážně jsem čekala, že ji necháš odejít...teda...všichni výpověď.to by to moh Ecklie zabalit. Náááádhera!:-D

2 MacS | E-mail | Web | 12. října 2007 v 14:36 | Reagovat

Supeeer:-D

3 Anysssek | Web | 12. října 2007 v 16:06 | Reagovat

Tak tohle bylo napínavý jak kšandy:)))

4 Katililinka | 12. října 2007 v 16:46 | Reagovat

Bylo to úžasný, tak úžasný, že sem utoho brečela. Fakt super.Obdivuju lidi jako ty. Nikdy bych nedokázala tak nádherně psát.

5 Jasmína | 12. října 2007 v 19:26 | Reagovat

SKVĚLýýýýýýýýýýýýýýýýý.-)))))))))))))))))))))))))))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama