Prozrazení (26)

7. října 2007 v 18:07 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Další povídka... Tentokrát bez případu, ale snad vám to nebude vadit... :))

"Znám tě! Vím, co potřebuješ… Miluji tě…" dočítala romantickou knížku Sara. Ano, záviděla Lucy. Představovala si, jak tohle slyší den co den, noc co noc. A ona? Jenom v knížkách. Byla to její kamarádka, ale…. nemohla to dostat z hlavy. Jediné co jí zvedlo náladu, byla Sandy. Romantické knížky? Ne, ty jí uváděly do depresí, ale musela je číst. Něco jí k tomu nutilo. Nemohla jen tak sedět na pohovce a dívat se na televizi. Ona seděla a četla. Jenže proč četla? Vždyť jí to jenom ničilo… Nechápala to. Zvedala se z gauče a pomalu přecházela do kuchyně, aby se napila pomerančového džusu. Vzala si z horní skříňky nad sporákem skleničku, na které byly namalované legrační obličeje. Nalévala si džus, když tu někdo zvonil na zvonek dveří. Sara se tak lekla, až upustila sklenici džusu a pořezala se. "Au!" zakřičela a běžela rychle otevřít. Stál tam Gil. Když jí uviděl ani jí nepozdravil a vtrhl k ní do bytu s otázkou: "Co se ti stalo?" Sara jenom řekla: "Nic... Jenom mi spadla sklenice." Gil jí vzal zraněnou ruku a díval se na ní. "Au!!!" vykřikla po chvíli Sara. "Promiň… Máš v tom střepy. Měli by jít pryč." řekl jí Gil. Sara se mu vytrhla a šla do koupelny. Asi za pět minut přišla s lékárničkou. Sedla si na pohovku a vytahovala pinzetu a obvaz. "Počkej, ošetřím ti to." nabídl se Grissom a hned k ní přiskočil. Pomalu jí začal ošetřovat zranění. Sara na něj jenom hleděla. Ani ne za tři minutky už jí dával dezinfekci a obvaz. Sara se statečně držela, i když jí to pálilo jako čert. "Hotovo." řekl Gil, když obvaz upevnil. "Děkuju." poděkovala mu zamyšleně Sara a dívala se na něj. Chvíli tam na sebe hleděli, ale pak se Sara zvedla a přešla k rozlitému džusu, aby jej uklidila. "A proč si vlastně tady?" ptala se ho. Gil chvíli přemýšlel a potom jenom řekl: "Nohy mě sem zanesly…" Sara na chvíli odvrátila pozornost z rozlitého džusu na Grissoma. "Nohy?" ujišťovala se. "Eckli se po tobě shání." Na to se Sara trošku zklamaně podívala opět na rozlitý džus a nevrle řekla: "Eckli se může jít bodnout." "Saro, jestli nepřestaneš s takovýmhle chováním, tak budeš mít potíže!" varoval ji. "Potíže? Tak ať. Já se ho nebojím na rozdíl od tebe. Mně je to jedno! Já mám horší starosti než nějakého Eckliho!" rozkřičela se na něj Sara. "Já se Eckliho nebojím." bránil se Gil. "Och, promiň. Já zapomněla, že ty se nebojíš nikoho a ničeho." začala se do něj navážet. "To se pleteš!" "Och, zase se pletu. Samozřejmě ty se nikdy nepleteš! Ty nikdy nic neděláš špatně! Ne ty ne!!!" vstala a pomalu přešla blíže ke Gilovi. Gil se na ni jenom díval. "Co nemáš co mi říct? Náš pan dokonalý nemá co říct? Jak to? Co se stalo?" Gil pořád nic neříkal, jenom seděl a hleděl na ni. "Nedívej se takhle na mě!" řekla po chvíli. "Proč?" zeptal se Gil a čekal na odpověď. Sara začala vrtět hlavou. Gil spatřil v jejím oku slzu. Díval se na ní a čekal a čekal. Když se nic nedělo, tak řekl: "Saro, ať už se s tebou děje cokoliv. Tahle debata se nikdy nestala. Zapomenu na ni." vstal a odcházel. Sara tam jenom stála a hleděla na něj. Když už stál Gil ve dveřích, otočil se na ní. Teď už jí slzy tekly proudem. Odešel. To Sara nevydržela. "Proč jenom musíš být tak chladný!" zakřičela za ním , když zavíral dveře. Gil se jenom na chvíli zastavil a díval se někam do neznáma. Zabouchl za sebou dveře a odešel.
Sara se po jeho odchodu zhroutila. Celý zbytek dne probrečela a když jí to trošku přešlo. Šla za dalším důvodem ke vzteku a pláči. Šla za Ecklim. Celou cestu se jí honil hlavou Gil. Pořád na to musela myslet. Co když ho tam potká?! Jak s ním teď bude pracovat? Bude se mu vyhýbat? Proč? Ano, Saru napadlo, že mu mohlo dojít, proč je teď tak jiná… doufala ale v to, že na to nepřišel… Jak by se jí potom s ním po boku pracovalo? Nedokázala si to ani představit a taky nechtěla.Už byla na cestě do kanceláře Eckliho. Když tu spatřila Gila. Rychle se se Sandy otočila, aby jí neviděl. Když jí přešel, šla k Ecklimu. "Tak jsem tu." uvítala se Ecklim hnedka, když vešla. "Dobrý den Saro, konečně jste se uráčila přijít." "To víte, jsem to vzala dvě mouchy jednou ranou!" "Dvě co?" "No přece za chvíli mi začíná směna a tak jsem sem schválně jela až teď." řekla mu přidrzle. "Aha. Máte pravdu, tohle bude chvilka. Jste přeložena. Za týden tu končíte!" "CO?" vyjekla. "A kam? Proč?" pokračovala.
"Proč? Mám vás plné tuby. Proto…" zakřičel na ní Eckli a ukazoval na dveře z kanceláře. "To je vše, můžete jít…" uklidnil se. Sara odcházela se sklopenou hlavou. Sice byla trošku ráda, že se nebude muset Grissomovi vyhýbat, ale…. nová práce, noví kolegové, nové všechno. Tohle jí za to nestojí, raději by se Gilovi vyhýbala, než si zvykala na nové místo. Doplatila na své chování.
Běžela jak nejrychleji mohla za Gilem. "Tys to věděl!" hned na něj vyjekla, když přišla do jeho kanceláře. "Co věděl?" ptal se nechápavě Gil. "To že mě přeloží!" Gil jenom sledoval, jak se chová. "Co na mě pořád tak civíš? Grissy tys to věděl…" "Ano, věděl." řekl po chvíli. "Proč si mi to neřekl?" "Nemám náladu se s tebou bavit! Pamatuješ si? Jsem přece chladný!" Sara k němu přešla blíž a řekla: "Nejsi…" Gil se na ni jenom díval. "Víš co se se mnou děje? Nemůžu, ale zároveň musím s tebou pracovat. Jsem unavená z toho, jak na tebe pořád myslím. Už to chápeš?" Gil na ni jenom hleděl. "Saro já…." "Ne teď poslouchej ty! Já se mezi tebe a Lucy nebudu plést, Lucy je má kamarádka. Taky ti nijak nebudu nic komplikovat a nemusíš se o mě zajímat. Ale žádám tě o to, abych nikam nemusela. Neboj, není to kvůli tobě. Jenom tu mám své přátele a svou práci, kterou mám ráda a prostě nechci. Pryč." "Saro…" "Jestli mě tu ale nechceš, tak mi to řekni, já to pochopím. Jsem překážka." "Ty nejsi překážka a já nechci abys někam odcházela, jenomže já s tím nic nenadělám…" Sara sklopila hlavu, podívala se naposledy na něj a odešla. Gil se na to místo, kde stála dlouho díval. Teď měl i on, nad čím přemýšlet………
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MacS | E-mail | Web | 7. října 2007 v 21:18 | Reagovat

Hurá....GSR......mno doufám že Sara neodejde:-)....jinak je to super povídka:-)

2 Danina | Web | 8. října 2007 v 11:48 | Reagovat

to je kráááásný..ale jsetli jí necháš odejít...a teda je to čim dál zajímavější...jestli se třeba ti dva rozvedou...těšim se mooooc....:D

3 LarkishAngel - Tvůj Spřátelený blogísek | Web | 8. října 2007 v 12:36 | Reagovat

Ahojky Scissors...mám na tebe prosbičku...

Mohla bys prosím pro mě hlásnout tady:

http://msedlarova.blog.cz/0710/soutez-o-nej-konika-3-kolo

Už je to finále a ráda bych vyhrála...za hlásek předem děkuji!

4 netri | Web | 26. ledna 2008 v 20:07 | Reagovat

Hele hele...nenechej Sáru odejít...to ne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama