Bude nebo nebude? (22)

1. října 2007 v 20:45 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Svatba..... tak bude nebo nebude?! To otázka dne tedy této povídky....
Ps./ Dneska si to nijak nekontroluju, spěchám. Takže se omlouvám za gramatické chyby... Sorry...
A ať se vám líbí...

"Bude za týden..." řekla jim organizérka svatby. "Tak brzo?" vyjekla hned Lucy. "Nevyhovuje?" ptala se hned organizérka. Jmenovala se Gaby Kollinová. "Ale jo... tedy ano, ale že jsem myslela že bude až za měsíc a ne za týden... Jo a nechceme nic velkýho... Něco skromnýho..." dodala ještě Lucy. "Dobrá, dobrá...." řekla jenom Gaby a přeměřovala si je pohledem. "Máte svatební šaty?" ptala se ještě Gaby... "Ne... ještě ne....Abych to všechno stihla..." lekla se najednou Lucy.
V práci:
Na kriminálce o tom ještě nikdo nevěděl. A tak to dokázali ututlat až do dnu D. Sami sobě se divili, ale byli za to rádi. Ani jeden z nich nechtěl, aby se o tom šuškalo po celém oddělení. Lucy už měla své šaty. Byly bílé a Lucy je měla až k nohám, takže jí nebyly vidět její bílé střevíčky. Celé šaty doplňoval dlouhý bílý závoj, který byl delší než samy šaty. Když Gil přišel do práce, přišla k němu Cath s Warrickem odevzdat informace o jednom případu. Gil hned jak je uviděl sahal do kapsy a podával jim bílé obálky s jejich jmény. "Co je to?" ptal se hned Warrick. "Pozvánky na svatbu..." řekl mu Gil a zase si sednul. "Jo a až uvidíte Nicka, Saru a Grega tak mi je sem zavolejte..." dodal ještě. "Tak vy jste do toho takhle praštili?" ujišťovala se Catherine. Gil se na ní jenom tak zvláštně podíval a řekl: "Jo... praštili..." Warrick s Cath na něj chvíli jen tak koukali a pak se otočili a odešli. Když potkali Nicka na chodbě, hned mu řekli, aby se stavil u Gila. Že ho prý čeká překvápko. Nick byl celý napnutý a tak neváhal a hned běžel ke Grissomovi. "Ahoj, prý pro mě máš překvapení..." pousmál se zvědavě Nick. "Jo, na..." a též mu podával bílou obálku s jeho jménem. "Co to je? Nějaký příplatek za přesčasy?" Gil se na něj jenom podíval takovým káravým pohledem na který Nick radši řekl: "Asi ne..." a začal otevírat obálku. "Co?! Pozvánka na svatbu? Tyjo...a už dneska! No páni." Podobně reagovali i Greg se Sarou. Všichni mu gratulovali a ptali se na šťastnou nevěstu. Na to jim Gil pokaždé jen řekl něco v tom smyslu, jako že má předsvatební povinnosti nebo že něco zařizuje... Všechny pozvánky byly napsány Lucyininým písmem a obálky byly naparfémovány takovou příjemnou a uklidňující vůní...
Před svatbou: (Lucy)
Lucy stála před zrcadlem a dívala se na sebe. Stála tam a v rukách držela svatební kytici. Stála na takovém stupínku, závoj jí visel až na zem, šaty byly rovné a nasvícené sluncem chystajícím se pomalounku k spánku. Červená a oranžová barva zaplnila celičkou místnost. Lucy tam hleděla na sebe do zrcadla a přemýšlela nad tím, jaké to asi bude a jestli nedělá chybu. Ne.... nebylo to tím, že by si snad nechtěla Gila vzít, ale přemýšlela jestli s ní bude šťastný, jestli mu třeba nezkazí život. Pomalounku začínala být nervózní, když tu někdo klepal na dveře. "Kdo je?" zeptala se hnedka Lucy. "To jsem já, Sara." ozvalo se za dveřmi. "Pojď dál..." vyzvala ji Lucy. Sara pomalu začínala otevírat dveře. Jak je otevřela, zahltilo jí světlo zapadajícího slunka a pak jí upoutala krása nevěsty. "Tobě to ale sluší..." vypadlo z ní po chvíli. "Děkuji..." podívala se na ní a hned vrátila svůj pohled zrcadlu. Sara k ní přistoupila a podívala se též do zrcadla. "Jsi nervózní?" "Ne...vlastně trošku... ale to mě netrápí..." Lucy pomalu sestoupila ze stupínku a podívala se Saře do očí. "Myslíš, že Gilovi nezkazím život?" "Co to povídáš...on je šťastný a nervózní..." pokárala jí hned Sara. "Raději zkontrolujeme jestli máš všechno... Něco modrého?" "Jo..." "Něco vypůjčeného?" "Ano..." "Něco starého?" "Jasnovka..." "Něco nového?" "Jo tady..." a ukazovala jí sponu ve vlasech. "To je všechno..." odkývla Sara. "Hmm..." po těchto posledních slovech se ozvalo klepání. "Kdo je?" zeptala se opět Lucy. "Catherine." "Pojď dál..." vyzvala ji Sara. "Jsi moc krásná..." řekla hnedka Cath když vešla do místnosti. "Jo, už tě všichni shání! Měla bys už jít... Saro poď půjdem..." řekla ještě Cath a už mizela i se Sarou ve dveřích. Lucy se jenom upravila, nadechla a šla za nimi.
Když se před ní otevírali dveře do kostela, náhle z ní nervozita spadla. Pomalým krokem vstoupila na červený kobereček a usmívala se. Hleděla na Gila, který už čekal před oltářem. Její závoj jí následoval a kytice, kterou držela v rukách jí dělala ještě krásnější. Její hnědé rovné vlasy měla spletené do dlouhého culíku upevněným bílou sponou, kterou si koupila včera. Už byla v polovině cesty, když najednou se zastavila. Zadívala se na Gila a nervozita jí náhle zahltila. Tu tíhu nemohla snést. Gil na ní jenom hleděl a pomalu začínal chápat... Na Lucy byl vidět strach a nervozita... Jenže nemohl nic dělat. Byl tam jako přikovaný. Nedodal si odvahy, aby za ní šel a vše jí řekl... Celý kostel náhle ztichl. Lucy se stále dívala na Gila a byla vidět slza, která jí pomalu skápla na šaty... Sluneční paprsky odráželi tu slzu a Lucy sklopila hlavu. Srdce jí bušelo jako o závod. Rychlejším krokem se otočila a utíkala k východu. Gil se hned rozběhl za ní. Konečně poslechl srdce a ne rozum! Cath s Warrickem, Nickem, Sarou a Gregem se na ně dívali překvapeně. To už ale Lucy běžela po kamených schodech kostela ven. Vyběhla ven a tam se zastavila. Na horké tváře jí dopadly první kapky večerního deště. Smývali jí make-up a míchaly se se slanými slzami. Jen tam tak stála a dívala se na nebe. Pomalu jí ztěžkly šaty pod tou tíhou vody, která se do nich nasákla. Náhle jí někdo sáhl po rameni. Moc dobře věděla, čí ruka to je. Ano, byl to Gil Grissom. Ten kterému právě utekla od oltáře. Nevěděla, co mu má říct a tak se jen otočila a objala ho. Gil jí jenom šeptl do ucha: "Pojď, vrátíme se spolu zpátky..." Lucy náhle cítila tu jistotu, kterou jí ta věta dodala. To slůvko, jediné slůvko. SPOLU...♥
Na to se otočila a vrátila se s Gilem zpět. Vešli opět na červený kobereček a kráčeli spolu směrem k oltáři. Připadalo jim, jako by minuta byla sekunda. Jako by se čas urychlil... Tu najednou byli svoji a zazněla věta: "Polibte nevěstu...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MacS | E-mail | Web | 1. října 2007 v 21:37 | Reagovat

Tééééda......krásný.......jsem se lekla, že Gil tam bude jen tak stát a nebude nic dělat(mam takovej pocit že u něj je to ohledně takových vztahů normální:-)).........fakt hezký:-)

2 Scissors (majitelka) | Web | 1. října 2007 v 21:38 | Reagovat

Děkuju....

3 Danina | Web | 2. října 2007 v 15:41 | Reagovat

Uf, ty umíš člověka vyděsit. Kdyby si pro ní nedošel, tak bych ho měla sto chutí nakopat...Kráásný:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama