Nic už není jako dřív! (15)

17. září 2007 v 16:50 | Scissors |  CSI Las Vegas - povídky
Tohle tak trochu navazuje na povídku jménem Usmíření (10). Asi je to trochu pozdě, ale lepší teď než nikdy! No ne?! :-D
+ je v tom i dost romantiky!!! :)

Lucy se zrovna chystala, že už půjde domů z opravdu dlouhé směny! Když v tu chvíli k ní přiběhl celý udýchaný Grissom. "Ahoj Lucy, mám dopis z vedení." podával jí obálku. "Ahoj, ty jsou jako rozbitý hodinky. Nikdy nic neudělají včas." řekla docela naštvaně Lucy a brala si ho do ruky. Pomaličku začala otevírat obálku a vytahovala papír. Chvíli se na něj dívala a pak si pomalu brala do kapsy klíče od auta. "No tak! Co je v něm napsaný?" byl celý nedočkavý Gil. "Nic, jenom mi píšou, že mi dávají týden neplacené dovolené! Takže vyhazov!" zmačkala dopis Lucy a hodila ho proti zdi, kterou měla před sebou. Potom se vymrštila ven z místnosti směrem do šatny. Gil mezitím zvedl dopis a přečetl si ho. Po chvilce se rozběhl za ní. Lucy tam ale už nebyla. Rozhodl se tedy jet domů, aby ještě něco neprovedla. Jenže tam taky nebyla. Nakonec volal Saře, jestli není u ní, ale ta řekla, že vůbec nemá ponětí, kde Lucy je. Volal jí už minimálně šestkrát, ale ona mu to nebrala. "Zavolám jí ještě jednou." řekl si v duchu Gil. "Co je Gile?" ozval se nepříjemný hlas z telefonu. "Už jsem ti desetkrát volal a ty mi to nebereš. Dělám si starosti!" "Nemusíš, jsem absolutně v pohodě." "A kde si?" ptal se jí ještě Gil. "Na tom nejkrásnějším místě na světě!" řekla mu a položila to. Gil jenom zaklel a šel domů. Chtěl zkusit spát, ale nešlo mu to. Chtěl si zkusit číst, ale nebavilo ho to. Cokoliv chtěl, tak ho to buďto nebavilo a nebo mu to nešlo. Sedl si na schody a díval se na obrázek proti němu. Najednou si všiml nápisu /To nejkrásnější místo na světě/ a došlo mu, že tam Lucy bude.
Byla to Česká Republika. (:-D) Rozjel se tedy na letiště. Když dorazil a doběhl na recepci, aby se zeptal, kdy letí nejbližší let do ČR. Uviděl Lucy za vstupem do letadla, kam už nesměl. Gil se tedy rozhodl vzít si taky týden volno a jet do ČR s ní. Ale bohužel ho neuvolnili. Gil tam jenom stál a díval se oknem na letadlo, které právě odlétalo. Pomalým krokem odcházel k autu. Když tu náhle se rozhlasem ozval jemu dobře známý hlas. "Ehm...Ahoj všichni....asi se divíte, že se tu ozývá takovýhle hlas, který neoznamuje nic ohledně letů či jiné informace. No já sama se divím, čeho jsem schopná. Ale víte, tohle všechno dělám pro jednoho člověka, na kterém mi opravdu moc záleží. Já udělala velkou chybu. Odešla jsem aniž bych něco řekla svému příteli, který si zřejmě myslel, že si něco chci udělat nebo možná něco horšího a ani jsem mu nezvedala telefony. Mě to strašně mrzí, ale byla jsem strašně naštvaná, protože mi dali na týden vyhazov. Dovedete si to představit? Dali mi ho jenom kvůli nějaké pitomé ženské, která si na mě údajně stěžovala za mou neschopnost a na to jak jsem nespolehlivá. Ale chci vás ujistit, že to vůbec není pravda. Já jsem nešťastná, protože poslední dobou se mi hroutí celý svět a jediné, co mě ještě drží nad vodou, jsou přátelé z práce a hlavně ten, pro koho tohle všechno dělám. Gile, jestli tu někde jsi, tak teď poslouchej. Víš mě to vážně moc mrzí a chci ti něco důležitého říct. Asi se budu opakovat, ale miluju tě a to víc, než svůj vlastní život. Prosím, odpusť mi to. Snad jsem to neříkala jen tak. No tak ahoj." skončila svůj proslov Lucy se slzami v očích. Když opouštěla kabinku, kde je rozhlas. Všichni se na ní dívali a najednou někdo začal tleskat. Postupně jí tleskalo celé /obecenstvo/ a najednou se jimi prodíral Gil. Lucy pomalu sešla ze schodů a rozeběhla se za ním. Když od sebe byli asi metr zeptala se ho: "Odpustíš mi to?" Gil se jenom pousmál a řekl: "Vždyť není co." Lucy mu skočila kolem krku a radostí se rozplakala. Potom jí Gil políbil. Celou halou se rozlehlo dlouhé /ÁÁÁchhhh......../. Skoro všichni si sahali do kapes pro kapesníčky a usmívali se na ně. Potom společně odešli k autu a všichni jim ještě závěrečně tleskali.
Lucy byla za dnešní den konečně opravdu šťastná.
V autě:
"Víš mě to taky moc mrzí. Z části je to i moje vina." začal Gil. "Ne není! Proboha, jak si tohle můžeš myslet! Já jsem tě vyděsila! Ne ty mě!" řekla mu na to Lucy. "Víš, ale to s tou prací mě taky mrzí. Víš já ti něco neřekl. Víš, já vím kdo byla ta žena." začal opět Gil. "Co? A kdo to byl?" vyjekla najednou Lucy. "Cath. Ale já ti to chtěl říct, jenže ty bys to vzala špatně." "Ne, udělals dobře. Já ti to nevyčítám. Udělala bych to taky tak. Jenom mi ale řekni proč? Co jsem jí udělala?" "Nic, víš ona je zvláštní osoba. Na Saru byla taky jako na tebe." "Aha.... Dobře už to nebudeme řešit!"
Doma:
"To s tím, že tě miluju víc než svůj život, jsem myslela vážně. Kdyby to bylo nutný, tak bych pro tebe i zemřela." začala Lucy, když vešli do domku. "Tohle neříkej." řekl jí Gil a lehce ji políbil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danina | 17. září 2007 v 17:18 | Reagovat

ježiš, to je nádherný...jenom sem to četla s vyvalenejma očima...a let do ČR...nepochybuju že je to tu nejkrásnější místo na světě:-D ael fakt nádherný...

2 Scissors (majitelka) | Web | 17. září 2007 v 19:01 | Reagovat

Děkuju.... Ty taky píšeš moc krásně! Nemůžu se dočkat na tu novou řadu nebo jak bych to měla nazvat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama